Xoběšicám, a vocaď lesem důle do Bílovic Xvitavě
Název
Xoběšicám, a vocaď lesem důle do Bílovic Xvitavě
Popis
Bílovice nad Svitavou byly už za první republiky častým cílem výletů obyvatel Brna - chodívali pěšky od konečné šaliny z Obřan podél řeky Svitavy do Bílovic.
Zejména v období před 2.sv.válkou byly Bílovice oblíbeným letním sídlem a výletním místem řady českých umělců. Často sem jezdíval a později zde řadu let žil novinář a spisovatel Rudolf Těsnohlídek, autor příběhů o lišce Bystroušce. Trvale tu žil i básník S.K.Neumann, jehož zdejší pobyt inspiroval k básnické sbírce „Kniha lesů, vod a strání“. Prázdniny tu pravidelně trávili bratři Čapkové. Bílovice dobře znali i básníci Jakub Deml, Viktor Dyk a František Gellner, spisovatelé Jiří Mahen, Marie Majerová, malíři a sochaři Alois Kalvoda, Franta Úprka, Otakar Kubín a Vincenc Makovský, herci Karel Höger a Oldřich Nový či hudební skladatel Leoš Janáček - ostatně Těsnohlídkovy „Příhody lišky Bystroušky“ se staly libretem stejnojmenné Janáčkovy opery.
Obecně se málo ví, že právě v Bílovicích nad Svitavou vznikla tradice Vánočních stromů republiky. Zasloužil se o to novinář Rudolf Těsnohlídek. V roce 1919 před Štědrým dnem nalezl s přáteli v lese odložené děvčátko, které později dostalo jméno Liduška. V místě nálezu dítěte, nedaleko hájovny lišky Bystroušky je její pomníček. Spisovatel a novinář Těsnohlídek inicioval v r.1924 první charitativní sbírku pro chudé a opuštěné děti. Ta se uskutečnila v Brně na náměstí Svobody pod smrkem, dovezeným z Bílovic. Těsnohlídkův Vánoční strom republiky byl prvním v Evropě a tato tradice se později rozšířila i do ostatních měst.
Období
Statistiky
- 58 fotek
- 0 se líbí
Fototechnika
Canon PowerShot SX50 HSNastavení
Fotoknihy z vašich fotek
Vyberte si z předchystaných knih pro Vás nebo vytvořte zcela novou.
Pexeso z vašich fotek
Stačí vybrat jen 32 fotek. Ostatní za Vás uděláme my.